Vždycky jsem chtěla umět dokonale zacházet s počítačem, jenomže jak už to, tak bývá, tak člověk nikdy nemá to, co by si přál. Na základní škole jsem v tom docela plavala. Na základní škole pro mě byla informatika a celkově počítače opravdu jako španělská vesnice. Samozřejmě, že jsem se učila a chtěla jsem tohle všechno umět. Jenomže ono také hrozné bylo, že všichni z okolí už počítač doma měli. Já jsem doma počítač vůbec neměla. Moji rodiče říkali, že prý nemají peníze na počítač. A i když jsem slyšela babičku a dědečka, že oni říkali, že na počítač peníze přidají, tak rodiče i tak to stejně odmítli, protože rodiče řekli, že prý počítač není na hraní a že prý je rodičům úplně jasné, že já bych si na tom hrála hry.
Tak samozřejmě, že bych si na tom hrála hry, ale právě díky tomu, když člověk hraje na počítači různé hry, tak se také učí porozumět počítačům, učí se, co zmáčknout anebo kde na co kliknout. Aby se člověk na počítači dostal tam, kde chce být, musí vše znát. A co se týká informační technologie anebo celkově informatiky, tak člověk také musí pochopit všechny plusy a mínusy počítače. Musí vědět, co je to operační systém anebo jak třeba si založit email anebo vlastně jak fungují sociální sítě. To dříve třeba před pětadvaceti lety vůbec absolutně nikdo netušil, že tady u nás v republice bude třeba například sociální síť Facebook nebo také Instagram.
Podle mého názoru každým rokem se to snad rozšiřuje. Také mi přijde, že každý rok jsou úplně nové sociální sítě. Že Facebook už je asi pasé, jenomže já stále Facebook mám. Facebook byl úplně moje první sociální síť a rozhodně se toho nehodlám vzdát. Také už mám další sociální sítě, ale řeknu vám, že Facebook pro mě bude vždycky taková srdcovka. Měla jsem ho asi v patnácti letech a jsem na něm dodnes. Rozhodně si nedokáži už představit, kdybych musela Facebook zrušit. Holt, někdo je na něčem závislý. Někdo hraje počítačové hry a někdo je na sociální síti.